Součástí konsolidačního balíčku jsou i četné změny v zákoně o daních z příjmů 
. Mnohé z těchto změn se týkají zaměstnaneckých benefitů, které jsou hojně využívané jako stimulační prvek a součást ocenění práce zaměstnance. Dochází k podstatnému posunu v daňovém pojetí zaměstnaneckých benefitů směrem k daňovému zatížení zaměstnanců. Proto je jistě užitečné tyto koncepční změn zmínit, aby měli zaměstnavatelé možnost daňovou zátěž svou i svých zaměstnanců optimalizovat.
Pro zaměstnavatele je nově jakýkoli příspěvek na stravné plně daňově účinný. Do roku 2023 bylo daňově účinných jen 55 % takto vynaložených nákladů.
Z pohledu zaměstnanců byly do konce roku 2023 téměř všechny zaměstnanecké benefity osvobozené od daně z příjmů zcela nebo částečně. S výjimkou příspěvku na rekreaci a hodnoty bezúplatného plnění (daru) nebyly hodnotově omezené.
Na straně zaměstnavatelů tak byla většina nákladů na zaměstnanecké benefity daňově neúčinným nákladem, nesnižovaly tedy daňový základ.
Zaměstnanecké benefity v roce 2024
Jelikož je zaměstnaneckých benefitů celá řada, zaměříme se v tomto článku pouze na ty z nich, u kterých nastaly významné změny:
- Příspěvek na stravné
- Nepeněžní plnění (v dalším textu uváděné jako „ostatní benefity“) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě:
- Pořízení zboží nebo služeb od zdravotnických zařízení
- Pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis
- Použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení. Na rozdíl od ostatních je tato forma je limitovaná roční částkou, a to 20 000 Kč na zaměstnance.
- Použití zařízení péče o děti předškolního věku (i mateřské školy), knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení
- Příspěvek na kulturní a sportovní akce
- Příspěvek na tištěné knihy, ve kterých je reklama na méně než 50 % plochy
Příspěvek na stravné
Od 1.1.2024 již není pro posouzení daňových dopadů důležitá forma poskytovaného příspěvků. Jediné kritérium, které rozhoduje o zdanění příspěvku na straně zaměstnance, je hodnotové.
Příspěvek na stravné v sobě nově zahrnuje všechny rozličné formy příspěvku, tedy peněžní i nepeněžní, stravenky, stravování ve vlastním zařízení zaměstnavatele, ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
Od daně je na straně zaměstnance osvobozený příspěvek do 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnanců odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč za každou směnu, ve které zaměstnanec splnil současně dvě podmínky:
- odpracoval alespoň 3 hodiny
- nevzniknul mu nárok na stravné podle Zákoníku práce v rámci cestovních náhrad (tedy nebyl na pracovní cestě, která trvala déle než 5 hodin)
Ve srovnání s rokem 2023 tak zaměstnavatel může příspěvek zvýšit až o 9,10 Kč, aniž by se čistý benefit pro zaměstnance snížil o daň a pojistné.
Jakýkoli příspěvek na stravné poskytnutý zaměstnanci nad výše uvedenou hodnotu je považovaný za zdanitelný příjem, je tedy podrobený odvodu daně i pojistného na straně zaměstnance.
Pro zaměstnavatele je nově jakýkoli příspěvek na stravné plně daňově účinný. Do roku 2023 bylo daňově účinných jen 55 % takto vynaložených nákladů. Při správném nastavení příspěvků se tedy sníží i požadavky na administraci této agendy na straně zaměstnavatelů.
Připomenutí: Obecnou podmínku pro daňovou účinnost nákladů spojených s příspěvkem na stravování je skutečnost, že je tento příspěvek právem zaměstnance, které vyplývá z pracovní smlouvy, případně vnitřního předpisu zaměstnavatele. Zákon totiž ukládá zaměstnavateli pouze povinnost stravování zaměstnanci umožnit, nikoliv mu na něj přispívat.
Ostatní benefity
K velké změně dochází u ostatních výše vyjmenovaných benefitů. Nadále budou totiž daňově posuzované jako množina benefitů, které jsou osvobozené:
- v součtu za všechny formy benefitů poskytnutých za rok (dříve každá forma posuzovaná zvlášť a – s výjimkou příspěvku na rekreaci – bez limitu)
- hodnotové hranice ve výši poloviny průměrné mzdy v ekonomice (21 983,50 Kč pro rok 2024)
- jen nepeněžní forma (přetrvávající požadavek)
Důvodová zpráva ke konsolidačnímu balíčku uvádí, že by daňovou úpravou těchto benefitů mělo dojít z narovnání pozic malých a velkých společností na trhu práce. S tím lze jistě souhlasit a snahu zákonodárce označit za chvályhodnou…
Pro úplnost ještě připomeňme, že jsou veškeré náklady výše popsané ostatní benefity na straně zaměstnavatele daňově neúčinné, pokud jsou na straně zaměstnance osvobozené. Benefity převyšující roční limit jsou pak u zaměstnance zdanitelným příjmem a na straně zaměstnavatele daňově účinným nákladem.
Nadlimitní benefit se chová jako běžná mzda a nemá smysl jej používat, protože pouze zvyšuje nároky na jeho administraci a generuje tak pro zaměstnavatele dodatečné náklady.